Monday, 11. December 2023
 
   
 

 

 

Občas vás v domácnosti zastihnou chvíle, se kterými si nevíte rady.

 

H.O.M.i.E. má pro vás skvělé tipy, které vám ulehčí život nejen v kuchyni.





Přírodní deodorant bez chemikálií.

 

O deo mio! Není moc horších společenských faux pas, než když člověk o sobě neví, že je cítit. Krátce pro teoretiky: pot sám o sobě nepáchne, teprve až když bakterie pot rozštěpí, vzniká nepříjemný a často páchnoucí odér. Deodoranty tyto bakterie sice ničí, ale s tím ničí i látky, které naše kůže potřebuje k obraně a ochraně.
Navíc platí, že není deodorant jako deodorant. I když vám normální deotyčinka nepomůže, vyhněte se brutálním deodorantům, hlavně těm, které obsahují triclosan, ale i takzvaným antitranspirantům. Ty potírají pot tak, že jejich soli ucpou póry, nebo je alespoň zúží. Pro zdravou, dýchající pokožku není nic horšího než ucpané a zanícené pory. Ale to není všechno, i konzervační látky patří do standardní výbavy deodorantů. I když jsou dnes spreje nahrazeny tyčinkami, kuličkami a nejrůznějšími krémy, přesto byste neměli zapomínat na zdravé alternativy. Když svým pórům ani po osprchování nevěříte, pojistěte se proti potu vlastnoručně vyrobenou ekovodičkou proti pocení. Proti tomu totiž bezvadně zabírá jednoduchý odvar z tymiánu nebo rozmarýnu. Navíc ho máte za chvilku hotový a můžete si být jistí, že v něm není nic chemického. Jak na to? Hrst bylinek zalejte horkou vodou a nechte chvíli odstát. Pak odvar kápněte třeba na odličovací vatičku a potřete se tím v podpaží. Uvidíte (nebo spíš ucítíte), že namísto umělých vůní budete vonět jako zahrádka a navíc i podobně dlouho.

 

Jak získat kontrolu nad zašmodrchaným klubkem provázků? 

 

Důležité zašmodrchané kličky a uzlíky v životě dřív nebo později pozná snad každý z nás. K tomu patří i hororový obrázek koťátka, které si hraje s klubkem nití vaší babičky, v tomto případě všichni víme, že nějaké tahání za konec provázku absolutně nic nezmůže. Proto si připravte opět náš starý známý trychtýř, nejlépe z nerezového materiálu, a zavěste ho například na zeď kůlny. Zašmodrchané klubko vhoďte dovnitř a uvolněný konec provázku protáhněte dolním otvorem. Máte teď sice možná víc provázků do zásoby, než je vám milé, ale zato už nikdy nemusíte bojovat se zašmodrchanými spletěmi bavlnek.








Kolik vody opravdu potřebují sazeničky bylinek?

 

Taky vám někdy vaše úžasné, čerstvé bylinky zahynou dřív, než jimi stihnete ochutit vaši nejnovější kuchyňskou kreaci? Některé zaléváte moc, jiné zase málo, a proto je na čase si v tom udělat pořádek.  Potřeby jednotlivých bylinek se od sebe dost liší, přestože se většinou jedná na slunce a středozemní klima uvyklé rostliny, které občasné sucho přežijí. Ale to, co rozmarýn, oregáno a jim podobné klidně zvládnou, ostatním kolegům a kolegyním z frakce bylinek působí velké problémy. Petrželka, pažitka, mateřídouška, oregáno, šalvěj a máta potřebují víc vláhy. Je proto dobré je zasadit do truhlíku společně a pokud je máte na zahradě, tak i vedle sebe do záhonu. Víc vláhy přitom neznamená je zalévat každý den, ale obden. Přitom je důležité, abyste je zalévali pravidelně, protože rostlinky jsou jako žaludek: s každou pravidelností se učí samy s vodou nakládat podle svých potřeb, takže se nestane, že by jim najednou došla. Další skupinou bylinek je tymián, bazalka, rozmarýn, šalvěj, estragon či kopr. Vaše bylinky vás budou milovat (a vy je pak na talíři), když je mezi zaléváním postříkáte rozprašovačem. Mnoho z nich je kvůli vysokým teplotám v místnostech vysušených. Nelekejte se ale, když vám některé z nich přesto zajdou. Neznamená to, že se o ně nestaráte dobře - většina z nich jsou jednoletky, a tak je třeba některé z nich (koriandr, kopr nebo bazalku) znovu zasít. I bylinky potřebují odpočinek, pokud ho nemají, ztrácí své aroma a chuť. Proto je po dvou letech pro jistotu přesaďte všechny.

 

 

Čisté prkýnko na krájení?

 

Kromě toho, že prkýnko můžete normálně umýt, existuje ještě jeden způsob, jak ho udržet čisté. Známe ho už z grilování ryb, při kterém se dřevěné prkýnko čistí podobně: bohatě ho posypete solí. Takhle osolené prkýnko potom přepůleným citronem intenzivně potřete a šťávu z citronu tam co nejvíc rozetřete. Na  rozdíl od grilování, kde prkýnko položíme nad horké uhlí, ho teď jednoduše umyjeme pod horkou vodou a necháme pořádně uschnout. Smysl celé akce je v tom, že i po několika týdnech je prkýnko čisté a příjemně voní. Kromě toho ale máte jistotu, že v něm nezůstaly žádné bakterie, které se obyčejně usazují v rýhách. Ty se odstranily kombinací soli a kyselého citronu.